Rozhovor: Svařování pod vodou

01.12.2021

Rozhodli jsme se zjistit něco více o uctívaném a tajemstvím obklopeném svařování pod vodou. Jak to vypadá v naší České kotlině nám pověděl Rudolf Liška ze Společnosti UWPS - UnderWater Professional Services. Připravili jsme si několik otázek, a začali jsme hned pěkně z ostra.


Ilustrační foto.
Ilustrační foto.


Co potápění a peníze, pro mnohé zásadní otázka ?

Když budeme mluvit o saturační potápěním*, tak se za jeden ponor dá vydělat 30 000 Euro. To znamená týden práce plus regenerace. Počítej, že za rok uděláš maximálně čtyři ponory, firmy tolik práce nemají, nedají tě tam tak často. Nepočítají s tím, že by jsi vylez a za chvíli se šel zase potápět. Musíš pak počítat, že tak dva měsíce jsi doma nebo na rybách.


Saturační potápění je už vyšší level, ale co klasické profesní potápění a svařování, jaké částky se pohybují tam? Při práci v ČR.

Když je to potápění a svařování tak od 2500 Kč do 5000 Kč.


Hodinovka?

To ne, 2500 - 5000 Kč za den. Beru to jako výplatu pro zaměstnance/ičaře a tak. To je za výslednou práci, kterou ty si necháš zaplatit. Je to všechno na dohodě a na to nejsou žádné tabulky. Záleží jak hluboko se budeš potápět, na složitosti ponorů jak dlouho si budeš připravovat materiál na suchu. Samozřejmě také kolik potřebuješ svářecího materiálu. Většinou to počítám na konkrétní akci.


Na první pohled to vypadá všechno velice hezky, když vykládáme třeba žákům ve svářecí škole o podvodním svařováním. V té chvíli jsou nadšení a říkají wow, takových peněz!

Velký peníze se dají vydělat třeba na ropných plošinách a tak. Ale u nás jsou ceny zhruba tak jak jsem už říkal. Ono to vypadá, že za krátký čas vyděláte hodně peněz, ale ty vstupní investice jsou veliký. Musí to ale člověka bavit, jinak do takové práce člověk normálně nejde.

Máme teď v týmu jednoho kluka co od mala sportoval, praštil s tím a vrhnul se na potápění. Začalo to tím, že přijel na pár akcí a nejdřív jen tak pokukoval okolo. A teď už jsou to 2 roky co má Norské papíry (pracovní potápěč), ještě si udělá svářečák a chce jít prostě dělat do světa. Nestává se, že by přišel hotový svářeč, který si jde dodělat potápění. Ono toho svařování pod vodou v našich podmínkách není zase tolik.


A když jsem již tedy mluvili o penězích, jaký je vstupní kapitál

Záleží co všechno chceš dělat, za 100tis se dá skočit do vody, ale není to tak jednoduchý. Potřebuješ neopren, polomasku, komunikační zařízení, flašky a hadice, ale to je úplný základ. Jen ta celoobličejovka stojí 27tis.Kč.

Lepší vybavení je už s klasickou přilbou, ta stojí 450tis.Kč, k tomu hadice  za 120tis.Kč, povrchová komunikace kolem 50tis.Kč., neopren 45tis.Kč, plus to ostatní vybavení. Pak potřebuješ "kufr", díky kterému vidíme pod vodu a víme jak seš hluboko, ten stojí asi 350tis.Kč. No a samozřejmě svářečka s dlouhýma kabelama. Já mám třeba Esabku, s kabelama to vyšlo na 140tis.Kč. Není toho moc, tak akorát se ti to vejde do dodávky, nahážu to tam a jedu.

Pracovní kurz potápění probíhá v Norsku, ten trvá půl roku a oni tě naučí všechno co musíš umět. Stojí to 600tis. Pul roku trénuješ a nemakáš, takže potřebuješ vlastně víc peněz. A když chceš pod vodou i svařovat, potřebuješ dalších 100tis na kurzy. 


 Takže to jsou tak 3mega, do toho ten čas, a když už to všechno máš, tak ještě nevíš jestli budeš mít vůbec nějakou práci?

Přesně , když chceš 20tis za den, musíš mít reference a ty firmy tě musí znát.


Jak vypadá taková práce pod vodou?

Pod vodu chodíme sami, když jsme tam ve dvou, musí to být už hodně složitá práce. Když je hodně práce, je lepší být ve více lidech a třeba po půl hodině se střídat, aby dekomprese nebyla neúměrně dlouhá. Krátký ponory pak jeden člověk stihne třeba 4. Všichni jsou čistý a nejsou z toho urvaný. Navíc nejsou nasaturovaný tak, že by nemohli druhý den do vody.

Jednotlivou práci si vždycky snažíme připravit co nejvíc na suchu, aby pod vodou bylo co nejmíň práce. Když vím, že tam budu utahovat třeba nějakou matici, tak si na to navařím kulatinu, abych nemusel pod vodu brát klíče na utahování.

Pod vodou se nedá moc hluboko svařovat, protože elektrody jsou tak do těch 30m. Pak dochází k takové změně tlaku, že vyvíjený plyn už nedokáže svár chránit. Něco jiného je hyperbarické potápění ve "stanu", ten se celý uzavře, vyčerpá se voda a vy svařujete vlastně za sucha, klidně "Ceočkem". Když po mě někdo chce svařovat pod vodou, tak se nejdřív ptám, jestli to nejde přišroubovat. Vím jakou má šroub pevnost a nosnost a vyhnu se vadám ve svaru. Navíc pod vodou se svar v podstatě okamžitě kalí, takže je to otázka času, kdy to zase praskne. Není možný to zavařit prostě tak dobře jak za sucha. Navíc s ultrazvukem kvůli kontrole svaru, do vody nikdo nepoleze.

Pak je ještě saturační potápění, to dělají myslím jen 2 lidi v ČR. To vlezete do bandasky, natlakují vás na danou hloubku kde májí pracovat, mluvíme třeba o 100, 150, 300metrech. Tam jsou třeba týden. Odtud se spouští na místo kde si odpracují svých 8 hodin, pak zalezou zpět do bandasky. Když je hotovo, tak je postupně vytahují. Dekomprese trvá třeba 3 týdny. Podle hloubky se mění směs plynů v bandasce, protože při různém tlaku musíte mít jiný poměr směsi ve vzduchu, který dýcháte.

V takových situacích se může i něco stát, jste třeba úplně zdraví, ale dokud se nedostanete do té situace, tak o tom nevíte. Je to jakoby neprobádaná oblast, věnuje se tomu tak málo lidí, že se nedělá žádný velký výzkum. V 60., 70. letech se tím zabývala francouzská firma Komex, udělali nějaký rekord 600metrů s potápěčem pod vodou. Pak se tím už ale nikdo nezabýval, to už je lepší tam poslat robota.



Takže to není jak v těch filmech že, vám místo vzduchu pouští nějakou kapalinu?

Ne to ještě není, máš na mysli film Propast, můj oblíbený film. Pěkně natočený, Cameron si s tím vyhrál. Mám dokonce tu prodlouženou verzi. Ale těma mimozemšťanama na konci to fakt zabil. Ale filmy se netočí pro svářeče a potápěče, ale pro publikum, že jo. Dýchání kapaliny je sice hezký, ale i při dýchaní vzduchu s flašek dochází k velkému ochlazování organismu. Z flašek bývá studený, když jedeš přes hadice, tak tam máš vzduch teplejší a víc vlhký. Prostě to cítíš, že se ti dýchá jinak.

 

Vy školíte i svářeče?

No můžu zajistit zkoušky, ale je to takový úzký okruh, pro pár lidí, nevím, že by se tím někdo přímo zabýval. My jsme si pořídili Bandasku (velká nádrž na vodu - pro svařování pod vodou). Jsme jediní, kteří to mají, jinak se trénuje na nějakém vodním díle nebo v "díře za garáží". Ta Bandaska má okýnko, a komisař sedí venku a kouká jak svářeč vevnitř svařuje.


A jaký je zájem o svařování pod vodou?

Párkrát mi někdo volal, ale bylo to takový to: já svařuji, a chtěl bych svařovat pod vodou, protože je to výnosné. No a když mu řeknu, že jsem letos žádný svar pod vodou neudělal a jaký jsou náklady, tak tam to většinou skončí. U nás se věnuje pracovnímu potápění asi 54 lidí. Hasiči, vojáci a policajti se do toho nepočítají, ti mají svoje předpisy, nejsou to pracovní potápěči.



A jak je to s kondicí? Zdravotní testy jsou přísné, nebo jak to probíhá, nějaké zátěžové testy?

U pracovního potápění musíš být prostě zdravej a hotovo. Když ti něco je, tak tě nikdo do vody nepustí.


Ani kdybych šel do menších hloubek?

Ne prostě nic. Základní pracovní kurz je do 80-90m., vyzkoušíte různé směsi plynů (k dýchání) a různé přilby.


Zátěžové testy by se dali například porovnat s vrcholovými sportovci?

Zátěžový test prostě je, že chlapa napíchnete na sondy a prostě se mu dá čočka na kole nebo na páse. Hlavně se sleduje srdce, arytmie a jak dýchá. Když jsme dělali na projektu Hydronaut, tak nás zkoušeli a zkoumali v letecké nemocnici jak je u kulaťáku (Dejvice). Tam nás pěkně proklepli, všelijaký světýlka a blikání. Zátěžový test byl pak ještě v komoře, kde nás tlakovali na hloubku 30m a pozorovali nás. Na Hydronauta nám dělali i psychologické testy, byl to dlouhodobý pobyt pod vodou.


Když říkáte základní kurz, tak jaké jsou další možnosti?

Je to jako u svařování, máte mnohem víc konkrétních specializací, na které se můžete zaměřit. Třeba saturační potápění, potápění na moři nebo když budu třeba dělat na přehradách nebo elektrárnách. Paradox je, že když si uděláte světový papíry, tak u nás neplatí. Prostě česká klasika. Trvalo to 5 let než se nám podařilo najít způsob, jak udělat aby Norský papíry na potápění platili i u nás. Ve finále je to jen o legislativě. V ČR je víc teorie než v Norsku a tak je třeba si doplnit hodiny. Pak si u někoho kdo má české papíry nechá potvrdit i praxi a je to. Legislativa je stejná, zákony samozřejmě rozdílný. Zdravověda a technologie jsou stejný, protože děláme stejnou práci.


Z hlediska rizika a nebezpečí, nastala třeba nějaká situace, která byla vyloženě na hraně?

To máš klasický potápěčský rizika. Ale třeba při pálení (řezání elektrodou), může docházet k vodíkovým výbuchům. Vznikají takové kapsy a to dokáže s potápěčem pěkně zamávat. Na štěstí, musím zaklepat, nám se zatím žádný průser nestal. Ale párkrát nám to už bouchlo a je to dost nepříjemné.

Pod vodou se pracuje z bezpečným napětím, musí tomu odpovídat i vaše vybavení. Riziko úrazu proudem není zase tak veliké. Potápěč by si měl ale dávat pozor, aby nebyl mezi pólama, aby proud nešel přes něj. Všechno okolo máte sice vodivé, ale i tak by jste mohli dostat pecku.

Když se potápíte, máte sebou vždycky tým lidí, kteří vám pomáhají, jsou na suchu nebo třeba nahoře na lodi. Koukají kamerou co máte na přilbě, takže mají přehled co děláte a máte neustále spojení přes mikrofon. Pak máte velitele ponoru, ten hlídá komunikaci, hlídá časy a plyny, které svářeči pouští do hadic (směsi). A může vám taky nastavovat svářečku. Přidej, uber, vypni zapni, však to znáte.


Děkujeme za parádní rozhovor, myslím, že teď máme všichni mnohem lepší představu.

Jasný v pohodě. Tak ať se dílo daří. Musím se jít balit na další akci.


* saturační potápění = potápěči žijí v saturační soustavě pod tlakem několik dní najednou. Tato soustava se skládá z několika komor svařených k sobě a z potápěčského zvonu, což je zároveň hyperbarická komora. Saturační potápění je založeno na principu, že po 24 hodinách pod tlakem je potápěč "saturován" jakýmkoliv inertním plynem v dýchací směsi a jeho dekomprese je stejná bez ohledu na to, zdali je/byl pod tlakem den, týden nebo měsíc. Jelikož většina saturačního potápění se provádí do hloubek větších než 50 metrů, používá se jako inertní plyn ve směsi helium, neboť tento plyn nemá narkotické účinky jako dusík (Zdroj: https://alertdiver.eu/cs_CZ/clanky/neco-vic-o-hyperbarickych-komorach)

Text: WELDCREW  Foto: Rudolf Liška + Ilustrační