Aneta Filipová | Sochařka

07.10.2020

 Svařované ocelové sochy ? Ano, od sympatické sochařky Anety Filipové.

Víme, že jako sochařka máš v oblibě kov. Kdy a proč ses rozhodla pro tento materiál?

Vždycky mě bavilo dělat rukama a sochařství mi otevřelo obrovské možnosti a velké množství výzev, které jako holka potřebuji překonat. S kovem jsem se začala učit asi ve třetím ročníku na AVU. Vybírala jsem ideální materiál, který by byl dost pevný, ohebný a zároveň dostupný, abych z něho mohla vytvořit závěsnou 4metrovou sochu. Tím to začalo, pak už to byla zvědavost, otevření škály možností a nutkavá potřeba tu těžkou hmotu nějak využít.

Weldcrew je určeno především pro začínající svářeče. Vzpomeneš si na svoji první zkušenost?

(Smích) Bylo mi asi 5 let a táta svářel zahradní vidlici. Mně jako dítěti to přišlo fascinující, jak to svítí a jelikož jsem vždycky na vše sahala, tak jsem na ten svár sáhla. Od té doby jsem věděla, že se to jednou musím naučit.

Co se Ti honilo hlavou, když Ti došlo, že se budeš muset naučit něco více o materiálu a jak svařovat?

Že bych potřebovala ještě jednu střední školu, abych to vše mohla obsáhnout. Ale snažím se věci učit postupně. Když přijde problém, který je potřeba vyřešit, tak usoudit, jestli v rámci zkušeností jsem schopna ho vyřešit sama, nebo ho přenechat zkušenějším.

Velké sochy, těžké železo, svařování, není to úplně jemná práce pro ženy. Co bys k tomu řekla?

Jak jsem již psala, mám ráda výzvy. Myslím, že je to jako u sportu, pokud se člověk nebude překonávat, nepřekoná hranice (rekordy). Fyzicky je to pro mě asi o něco náročnější než pro muže, ale mě to prostě baví.

Kterou metodu svařování ses učila jako první a proč?

Myslím, že to byl MAG a důvod byl prostý. Byl dostupný a zároveň rychlý. Tehdy mě začal učit jeden pán z dílny a zůstával kvůli mně i přesčas. Protože viděl mé nadšení. Bylo super vidět, jak si velké kusy jen nabodoval a už to drželo. Tehdy mi došlo, že je to velký časový i kvalitní pomocník.

Co Tě na svařování baví a co bylo ze začátku těžké?

Baví mě ta nezávislost. Nepotřebuji další lidi, abych si připravila konstrukci na sochu a ztrácela čas čekáním. Zároveň i ta propojitelnost mezi jinými řemesly. K sochařství je potřeba široká škála znalostí, aby člověk mohl realizovat ty nejdivnější představy v hlavě a svařování je jedna ze základních dovedností, bez kterých to nejde.

Tvoje sochařská díla jsme viděli například v Praze na Václavském náměstí. Vystavovala jsi i v zahraničí nebo na jiných zajímavých místech v ČR?

Vystavovala jsem například v Clam-Gallasově paláci, Kampusu Hybernská nebo v New Yorku. Některá jsou i v soukromých sbírkách, bohužel ta nejsou veřejnosti přístupná.

Úspěšně jsi obhájila diplomovou práci, při které jsme Tě jako WELDCREW měli možnost podpořit. Jaký další projekt Tě čeká?

Ráda bych teď dokončila ještě dva modely k projektu Metropolis a zároveň už se mi v hlavě rozvíjí nějaké náměty pro nové sochy na příští rok. Dali jsme se dohromady s pár přáteli a rádi bychom udělali několik výstav příští rok. Čekáme teď, jak se vyvine situace, ale pracujeme dál a dál.